Krušnoman Extreme Diamond Triathlon - neřízená destrukce těla

Další povedený Langošův podnik, který jsem si nemohl nechat ujít a tím se zařadit na listinu potenciálních soupeřů, které je nutné zničit ještě dřív než se s nimi Langoš postaví na startovní čáru. :)) Ač jsem dorazil na Klíny 10 minut po oficiálním ukončení registrace, přesto se mi povedlo se přihlásit. Osazenstvo registrace očividně hýřilo klidem a tak jsem se extra nestresoval. Příprava proběhla nerušeně, teda aspoň ta v Klínech, kde bylo bikový a běžecký depo. Pak už jen batůžek s koupacíma pomůckama, skočit na silničku a sjezd do Litvínova a do Lomu, kde čekala poklidná hladina Opramu. Ovšem najít ono přírodní zrcadlo nebyla zas taková hračka, po třetím projetí obce Lom jsem si vyžádal pomoc místních obyvatel. Po druhé pomoci jsem přijel k lomu z opačné strany po kvalitním drceném štěrku, ideální povrch pro silniční kolo. Věci do depa a hurá na rozpravu. Soukám se do neoprénu a čekám jaké to bude s osmi kily navrch. Díru na pravém rukávu od loňského ME jsem zatím nelepil, snad se bude hodit pro únik přebytečného tuku. Po několikerém škubnutí zipové šňůrky a zatahování břicha se mi úspěšně povedlo zapnout gumu. Pozvolným uvolněním svalstva a opatrného nadechnutí jsem zjistil, že by guma mohla přežít vnitřní tlak. Pro klid duše jsem se okamžitě ponořil, abych kompenzoval pnutí. :) Vyhlížím Pepína s tím, že se mu pověsím za nohy a pěkně si s ním zaplavu. Je tu start a věsím se za Pepína, však co to, jeho levé tejpované rameno se s prvním záběrem roztáčí do neuvěřitelných otáček a Pepa mizí. Počítám, že urvané rameno zastavil až o štangli svého silničního Bianchi. Takže nakonec volím svojí trasu. První kolo se dost hledám s plaveckým stylem. V druhém jsem ho už doplaval a tak v půlce kontroluji čas. 11:44 na 750 se mi libí. Snad to bude pokračovat dál. Třetí kolo jedu jak drak, čtvrté na pohodu skoro pod vodou. Z vody lezu za 24:35 = spokojenost. A teď skočit do papučí a dobrých půl kiláků do depa, aspoň si stačím zapnout GPS na Garminovi. Po cestě se motám jak adept na záchytku a je mi poněkud šoufl. Oprám mě pěkně opral, i zevnitř. Zkouším depo na stojáka a musím uznat, že bych sklidil potlesk i ve stejně jmenovaném pořadu. Po hbitých šesti minutách se sunu na kolo a s prvním šlápnutím zjišťuji, že cyklistika bude peklo. Nohy gumový, blbě od žaludku a hned na začátek 8km stoupání jak někde v Alpách. Šup tam nejlehčí převod a v některých usecích si to i šněruju. Poznávám nový druh souboje a to sám se sebou, rovnocenějšího soupeře dneska tady těžko najdu. Nahoře na Flájích se to konečně trochu rozjede. Nicméně žížeň mám jak saharský písek a během chvíle obsah bidonu ve mě. Je to malinko lepší a tak zkouším do sebe i něco nasoukat. Doklepal jsem to do depa v Klínech docela na kaši. Čas 1:38 na 32km, není žádná hitparáda, ale horská časovka se nedá jezdit s průměrem 30, teda v mém případě (poznámka redakce: průměr silniční části 19.7km/hod). Moc jsem se těšil na bika a doufal, že to bude lepší. Hlavně se pořádně napít. Za depem hned občerstvovačka a pane bože bidon s kolou (ředitelskej máš velký plus). Půlka do mě padla téměř okamžitě. Začátek bika sjezd, ani jsem neměl sílu brzdit, takže jsem se řítil směrem dolů ukrutnou rychlostí, teda mě to tak přišlo neb bylo všecko kolem rozmazaný. :)) Pak přišlo něco jako pomalý odchod do věčných lovišť, věčně nekončící kopec jak sviň v délce 6km a k tomu brutální žízeň, že bych vypil suda vody. Na kopec jsem se vyškrábal s vypětím všech sil a hodlal jsem tomu to utrpení udělat v depu přítrž. Avšak při sjezdu do depa jsem potkal tlačícího Pepína, ten úchyl nakazil i svoje kolo a svlíknul oba pláště, nabídka rezervní duše byla naprosto zbytečná. Nic nenabudí víc než smůla soupeře a tak jsem s radostí vlétl do depa, popadl bidon s kolou (druhé plus) a hurá do druhého kola. Než jsem začal klesat bidon byl opět ve mě. Začalo pršet, příjemné osvěžení, nicméně žížeň furt jak na poušti. Potěšen jednoduchým skalpem se vrhám do toho prokletýho kopce. Jooo je to tak, chyba lávky jednoduchého sklapu. V půlce kopce jsem totálně na hadry, že by mě nevzali ani ve sběrných surovinách, a slézám z kola. Tlačím pár set metrů k potůčku, u něj zastavuju a piju jak o závod, naplním bidony a rvu se s tou sviní dál, tentokrát už opět v sedle. Na kopci už zase prázdný flašky a žížeň zpět. Ale konečně už mi je líp od žaludku. Smotal jsem to do depa v celkovém čase biku 2:13 na 25km, jak říkám sběrná surovina proti mě elitní jezdec. :)) Vůbec se mi nechce dál. No ale přezouvám do závodních běhaček. Začátek vypadá slibně, ale po ohmatání prvního kola by jste ze mě dolovali kladného slova jako stoletou třísku z pod nehtu palce levé nohy. Ani nevím jak bych tu trať popsal, prostě organizovaný běh po sjezdovkách. Ale nevídaný jev se objevil a já se rozběhl a i snad by se dalo říct, že jsem frčel. Prudké kopce jsem chodil, to po mě nikdo nemůže chtít, abych podobné věci běžel. Až na odskočení do lesíka, to běželo fakt dobře. Každé kolo občerstvovačka, takže jsem vždy do sebe něco vyklopil. Závěrečné půl kolo s výběhem pod lanovkou = chuťovka sadomasochystické první třídy, díky osazenstvu občerstvovačky se ještě v půlce kopce rozbíhám a moje stehýnka dostávají pořádnou laktátovou péči. Finišuju do cíle, který protínám v čase 5:27:58 a mám toho víc než plný kecky. Mé prvopočáteční opatrné odhady s časem kolem 5 hodin vzali za své, ale spokojenost s výkonem tu je, však překonal jsem sám sebe. Pak už jen ionťák, pivko, sprcha, jedno kolo sauničky, sprcha, dlabanec a hurá domů. Vřele doporučuju to někdy zkusit, Langoš prostě ví jak vás oddělat až do konce sezony, je to machr. :))

plavecká část: překvapivě rovina
silniční část: http://connect.garmin.com/activity/36710406
biková část: http://connect.garmin.com/activity/36710414
běžecká část: http://connect.garmin.com/activity/36710423