pondělí 12. července 2010

Grafiman aneb závod pro oteplouše

Na začátek příspěvku bych chtěl upozornit, že se nejedná o článek zaměřený ani pro a ani na homosexuální část lidstva, byť se v něm najde spousta slovných spojení, které by tak mohla naznačovat. Namátkově vyberu: teplá vodička, horký asfalt, přihřátý ionťák, přehřátý Šewy, vyteplený depo nebo zasraně teplý počasí. :)) Tak a teď už konečně k závodu. Příprava byla neobyčejně "tvrdá", rychlostní trénink v podobě eXterry a běhu olympijského dne, dále týdenní pokouření v hodnotě skoro 10 tréninkových hodin a pak už jen odpočinek a ladění, na které jsem si vzal týden před GM volno. Ladění se nezadařilo, ale odpočinek byl plnohodnotný. Na sobotu plánuji příjezd k Náklu kolem deváté, ať je na všecko dost času. Bohužel plány mi kazí Vavisův požadavek na vyzvednutí po desáté na vlakovém nádraží v Olomouci. Nu což, sjedu nás zaregistrovat a pak se pro něj vrátím na nádraží. Jenže průjezd Olomoucí se poněkud zkomplikoval a přijel jsem na Náklo kolem půl desáté. U registrace frontička. Nu co s tím? Hurá do fronty a tlačit očima registraci závodníků. Je deset a povedlo se zaregistrovat i Vavise, kterej si pak rychle vyzvedne všecky prkotiny. Ještě dávám kolo do depa, rozhodčí mě furt vrací pro nějaký nepodstatný věci (přilba, číslo,...). Konečně vyrážím a zároveň velím Vavisovi ať vyrazí směr Mohelnice. Je čtvrt na jedenáct a začínám být docela nervózní neb jsem ho fešáka ještě nepotkal. Zastavuju na zastávce u rozcestí a čekám kde se vylíhne. Neuplyne ani minuta a je tu kluk šikovná. Šup to narvat všecko do auta a hurá zpět. V půla jsme zase na místě. Tož máme půl hodiny do startu. Teda větší kalup před startem jsem nazažil. Kdejakej Chaloupka už mě vyhání z depa, ale já furt nemám všecko připravené. Za deset start a já opouštím depo s tím, že je snad všecko ready. Houbelec nemám číslo na přilbě. Prosím Kačenku, aby to nějak zmákla. Soukám se do gumy a leje ze mě jak na běhu. Nandavám rukáv a škub, díra, tak vofafrně, škub a druhá, no to mě poserte. Chci si jen trošku posunout rukáv a další díra. Supééér, děrovanej neoprén, to tu eště nebylo. :) Ta sviňa normálně tím teplem změkla a trhá se jak papír. Už na to kašlu zapínám neoprén a další škub už se naštěstí nekoná. Tož rychle okoštovat vodu a poplácat se s ostatníma. Na startu stojíme vedle Vabrocha, Matuliče a Mildy... asi jsme tedy zvolili správně. Takže start, vodička je fakt teploučká, skoro škoda toho neoprénu... no ale určitě se bude ještě hodit, když se má obeplavávat Titanik, jak vtipně referoval Vlado Baron. Valím si to na kotvu a koukám, že jsem nějak blbě odmáčkl Garmina. To mě to přitom plavání nedá spát a že toho naspím. :) Valím to teda na kotvu a zkouším co nejvíc cákat v domění, že si mě spletou s ledovou krou a třeba s Titanikem uhnou. Neuhli potvory, otřu se o řetěz kotvy a točím na bojku, ale tu nějak nevidím, tak plavu se stádem. A už je tu bojka a hurá ke břehu, konečně mi přijde, že to plave. Druhé kolo nic zajímavého, jen pole nám nějak prořídlo a u bojky zvolňuju neb mi síly nestačí. Z vody lezu za 37minut, teda žádná hitparáda Ševčíku. Čekal jsem čas pod 35, ale možná to bylo krapítek delší, uvidíme podle ostatních.

Šewyho brutální levačka... :)

Depo za 2:42, nic tragického, ale depař ze mě asi nebude. Hop na kolo a jedééém. Začátek nemá cenu honit neb podle propozic by to mělo být někde rozkopaný. Takže si tak vesele plácám, piju, rovnám se na hrazdu a zase z ní, sleduju šílený tep, který se ustálil na 170. Po 5km se dostávám na hlavní silnici. Krásný černý a hladký kabát na zemi a o kousek dál už si to šmirglujou první komety. S napětím očekávám sled známých a ještě netrpělivěji očekávám otočku, abych zjistil jak si na tom stojím. A za chvíli už se to sype: Laďka, Prochajda, Fojťák, Ječmen, Langoš, Henry III, Aldaman. To jsem tak nějak čekal. Za mnou pak Advid, Vavis, Milda, Standa Cibulka a Téčko. Seznamovací otočku mám za sebou a teď do toho šlápnu, abych dojel někoho známého a pokecali jsme. Valím to kolem 35, bohužel tepy to valím taky a to přes 170. Vydržím na druhej konec a uvidíme. Blížím se k zadní otočce a vidím, že to co vidím, ani snad vidět nechci. Z těch co bych měl reálnou šanci dostihnout, tak to všichni valí jak rakety, především Ječmen. U něj se uklidnuji tím, že třeba přepaluje a na běhu bude šance ho dostihnout. První kolečko mám za sebou a musím říct, že takle to asi v dalším nepůjde. Pocitově jedu tak na hraně pohody a podlahy, něco podobného jako loni. Zkusím to vydržet ještě do půlky dalšího okruhu a pak budu muset zvolnit.
Tady ještě relativně zvesela.

Přihřátý ionťák do mě padá jak palivo do nádrže sporťáku. Na přední otočce se leju vodou a buším dál. Míjím nájezd na okruh a tuším, že dneska to bude totál. Zvolňuju na rychlost kolem 32 a tepovka konečně klesá pod 170. Dost mě děsí představa, že na zadní obrátce nemají vodu, tak třeba zareagovali na to teplo co panuje. Bohužel reakce leda tak praporkem a propiskou v bloku. Dost vehementně mě stahuje Advid, kousek za ním už je vedoucí dvojice a za nimi mě imaginárně sestřeluje Téčko svým ostře nabitým ukazováčkem. Za Pňovice mě předjede motorka se zebrou a o pár chvil později Vabroušek s Matulou. Přijíždím na přední
otočku vyschlej jak saharskej písek a musím zastavit na doplnění tekutin. Dolejvám jen jeden bidon, což byla velká chyba. Ještě se stačím napít z kelímku a polejt se. Vyrážím na poslední kolo a vůbec to nejede. Vidím, že někteří jsou na tom rychlostně podobně (Vavis a Téčko), Advid už mi skoro dýchá na záda. Rychlost se zcvrkla pod 30, jen tepy se nějak nezcvrkávají. Tak se tak motám po silnici a už jsem úplně v řiti. Vždycky se rozjedu na 30 a pak to nechám samovolně dojet na 20 a tak dokola. Před zadní otočkou mě předjede Advid a ani nezabučí, ty co jsou přede mnou už ani nesleduju, protože dneska jsem fakt marnej. Otočím a v podobném ražení tempa pokračuju dál. Jediným potěšením je, že od Vavise a Téčka mám furt stejný odstup, asi jsou na tom chlapci taky dost prachbídně. Ani nevím kde a najednou se vedle mě vylíhnul Standa Cibulka, tak chvíli klábosíme jak je to dneska vyteplený a uvařený. No hlavní je se teď dokodrcat do depa, jinak to ani nejde. Na přední otočce opět doplňuju ionťák, ale už se mi z něj křiví pusa. Při výjezdu do závěrečného kopce už se mi křiví kdeco. Všichni kolem už to fakt šudlají do depa a jsou rádi, že jsou, stejně tak já.

Jak z Cimrmana: Tak se vzájemně osolte.

Jsem v depu a přemýšlím co s tím, mezi tím automaticky sundavám tretry a připravuju běhačky. Sedíme se Standou na lavičce a rozprávíme, pak mrknem na brčálník o podál a jdem se v něm vyválet. Nevím proč pořadatel nedal do depa sprchu, zázemí hotelu Prachárna by to jistě umožňovalo. Osvěžen brčálem se ustrojím do běžecko-chodeckého a jdu se pokusit o nemožné. Kousek za depem potkávám téměř svěžího Ječmínka a dostávám od něj informaci, že to balí, že měl první dva kilometry tep 170 a tempo přes 6 na kilák. To je v celku logické, taky bych to asi zabalil. No ale to jsem se ještě nepodíval na svého Garmina. Přemýšlím nad těma jeho hodnotama a jdu to srovnat se svýma. S tepama jsem lehce pod 170, ale tempo přes udatných 6:3
0 na kilometr, a to jak ještě trefně poznamenal Ječmínek, z kopce. Vskutnu geniální nápad se do toho pustit, ale co poslední ještě nejsem. Oprašuji legendární myšlenku indiánského běhu. Na 2.km potkávám finišujícího Vabrocha a povzbuzuju ho ať to nakopne. Skoro se divím, že nenakopl on mě. O kousek dál mě zdrzujícím tempem zdolává Téčko. Ještě mě slovně napadá, abych to zkusil s ním. Nejsem blázen, že jo a tak ho zkouším uviset. :) Normálně bych ho nařkl, že schválně prevít přidal, ale nepřidal, to já jsem se vlíknul jak smrad. Běh městem byl fakt mazec, při střídání sluneční výhně se stínem, jsem si připadal jak v boxerském ringu. Snažil jsem se voplazit jakejkoli barák s náznakem stínu a dostat se do vysněného parku se stromy. 3x sláva jsem v parku, vidím pořadatelky s barevnýma provázkama a hned po nich zatoužím. Bohužel musím oběhnout několikrát kolečko v parku. Co bych proto neudělal, žádnej problém. Jen tedy kde tu máte občerstvovačku. Tady ne, prej kousek za rohem. Jasný, taky není problém. Dostanu se na občerstvovačku a za chvíli jsem tady pro šňůrku. Skoro po 25 minutách indiánského běhu jsem na občerstvovačce. Vyznavači konzumace alkoholických nápojů ve velkém množství prominou, ale musel jsem se zlejt jak dobytek, jináč by to dál nešlo. Následně jsem popil, pohodoval a pak už zas jen pochodoval. Dalším šutrem úrazu byl systém podchodných a nadchodných lávek, ještě že bylo zábradlí, po kterém se dalo šplhat. Za necelou tři čtvrtě hodinku jsem si mohl navléknout vytouženou šňůrku. Jenže pořadatel a pořadatelka neměli jen jednu barvu, oni měli hned několik a samozřejmě já nenasyta jsem chtěl mít všecky. Bohužel pravidlo směnného obchodu bylo takové, že za každý okruh jedna šňůrka s jinou barvou. Co jsem mohl teda dělat... no jít to dalšího kola. A vyplatilo se, v druhém kole jsem potkal v parku Jakuba Chmelíčka, tak jsme pěkně pokecali, ale pak jsem se zase musel vydat na trať pro ty šňůrky. Musel jsem taky využít přilehlého jezírka v parku a nestále se smáčet houbičkama. Na občerstvovačce mě dohnal Standa, chvíli jsem se ho snažil držet, ale jak přišly mostky tak jsem to vzdal. Jak mi nešel běh, tak mi nejde ani popis běhu, tož to zkrátím. Dokroužil jsem zbylá dvě kola, skoro bych řekl, že i běh už začal převládat nad chůzí, ale byl to očistec. Samozřejmě jak jsem vyběhl z parku, horký asfalt a sluníčko udělalo své a tak se záverečná část proměnila opět v hledání příjemného stínu a pozvolný přesun k depu, vlastně teda cíli. V záverečném stoupáníčku ještě kontroluju kdo by mě mohl předběhnout a jestli třeba s Vavisem bychom neproběhli společně cílem. Nic takového a tak si to v poklidu šudlám do cíle, kde mě čeká objetí mé milované, Ječmínkovo, Téčkovo a i Aldamanovo. Doufám, že to objetí od chlapců nemělo na svědomí zasraně teplé počasí. :)) Ječmínek nás popohání neb jeho svědomitá a poctivá organizace večerní hodovačky je bezpochyby tou nejlepší částí dnešního dne. Vavis doráží více než 20 minut po mě a pak už se v záplavě křečí a bolesti oddáváme pivním mokům.

Sežrat ty medaile by bylo možná jednodušší. Ale kdyby jsme to nedali, tak je nemáme, viď brácho? ;)

Co napsat závěrem, počasí udělalo své. Sice mám rád teplo, ale odtud až sem, todle bylo už přespříliš. Zajímavostí je, že odolal o 2.5 minuty můj nejhorší výsledek z první půlky Bečvomana++, kde jsme si to s Ječmínek taky náramně užili, ale úplně z jiných důvodů. :)))


výsledky: http://www.timechip.cz/vysledky/2010/grafiman/bez-kategorii
fokty: http://sewy.rajce.idnes.cz/2010_07_10_Grafiman/


Se nám tu někdo poněkud nehorázně smahnul. Co Jindro, jsou to tvoje záda?

Se nám tu někdo poněkud nehorázně smahnul. Co Jindro, jsou to tvoje záda?