Javor 1456

Ahoj všem zbloudilcům na tento blog. Po 2 týdenním nic nedělání přišla opět na řadu nějaká ta závodní ekšn. Asi bych měl popsat co to vlastně Javor 1456 je. Je to orientační závod dvojic na horských kolech. Jezdí se jak pánské dvojice, tak dámské a i smíšené. Na začátku vyfásnete mapu se zakreslenou trasou a tu musíte objet, protože po trase jsou rozmístěný kontroly. Závod se jede bez zajištění, to znamená všecko žrádlo a pití sebou, ale zatím se nestalo, že by na kontrole nebyla voda, letos i teplý čajík a třeba i s rumem. :-) Start je z Klatov, jede se překvapivě na Javor, což je nejvyšší vrchol Šumavy, ale na německé straně, a pak zpět zase do Klatov. Předpokládaná délka 115km, povětšinou po šotolinových cestách.
Po roce jsme se opět s Hynkem domluvili pro společného debla. Páteční prezentace s rozpravou proběhla za vydatného deštíku, který nehodlal přestat. Hned začala padat gesta, že pokud bude takto ráno cedit, kašlem na to. S přípravou oblečení jsem proto počkal na ranní hodinu. Usínám za zvuku pleskajících kapek a při každém menším procitnutí kontroluju stav zvuku. Pleská a pleská. :-) Kolem třetí ranní ticho, vau. V pět ráno opět ticho, pane jo. Vstávám v půl sedmé a ticho. Mrknu ven, zamračeno a nějaký podivný teplo. Koukám na teploměr a 18°C. Tak to se asi jede. Nikdy jsem snad nebyl tak rychle připraven (nasnídat, oblíct, všecky potřebné věci nacpat do kapes, jídlo do kapes, pití připravit, kolo namazat a doufoukat, vostrý voči nasadit) a za 45 minut od vstávání už jsem byl ready na startu. S Hynkem rolujem do zadních pozic a ještě se jdem poplácat se známýma. Je pár minut do startu a já spouštím svůj tuberácký kašel. Většina mě s údivem pozoruje, cože to jede za vášnivého kuřáka dvou krabiček denně. Po odfrknutí hlenu, který pleskne na zem jak dvoukilový stejk na prkýnko, pochopí, že skutečnost je jiná a hned je vidět jejich klid na tváři ve stylu, tak ten nás neohrozí, ten bude rád, že to doplácá. :-) Vlastně i přes relativně pěkné počasí na startu jsem splnil své gesto a fakt na to kašlu. :-D Tož tedy startujem a jsem náramně zvědav jak to dva týdny po Železňákovi pofrčí. Snažím se jet uvolněně bez žádného drcení kopců. První kopec na Hejno v pohodě, těsně za parťákem. Pak začíná pěkná bahenní prasárnička. Všecko je to mokrý z nočního deště a lidi na kluzkém bahnu padaj jako hrušky. Z kopce v tom sajrajtu jedu jako plochodrážník s nohama nad zemí. Tak jo skočíme na první kontrolu, Hynek propichuje kartičku a já kloktám horký čaj. :-) A vyrážíme dál, chytá se nás borec, který nějak nepochopil smysl závodu. Když je to závod dvojic, tak se jede ve dvojici, tento však svého parťáka na krosovém kole nechal daleko za sebou a doufám, že se aspoň modlí, aby se mu někde něco nepřihodilo. Sbíráme výškové metry jako na běžícím pásu. Někde jsem četl, že co 150 výškových metrů, to stupeň dolů. Klatovy jsou ve 450 m.n.m. a Javor 1456 m.n.m. V Klatovech bylo 18°C, to bude na Javoru něco kolem 11. No uvidíme. A máme tu první brodek, hlavně se nenamočit. Pohoda! Za brodkem stoupáme na Keply a pak na Hadí vrch, kde tušíme další kontrolu. Základem předtuchy je zkušenost z loňského roku. Ještě si projedeme potůčkem a je tu Hadí vrch i s kontrolou. Dávám čajík a kafíčko. Jelikož Hynek tu byl o chlup dřív, kartičku má propíchlou a tak hned valíme dál. Následuje krásný průjezd loukou a pak šup po louce k hlavní silnici. Na čerstvě posekané louce se trošku peru se směrem a cestou, která úplně zanikla. Hurá do kopce po hlavní silnici na Železnou Rudu. Zajímavé je, že po silnici do kopce mi to frčí a tak kousek odskakuji před náš malý peloton. Bohužel začíná poprchávat, v záloze mám svoji žlutou zaklínací pláštěnku, postrach všech dešťů. Zatím budu milosrdný. J Odbočujeme z hlavní na roz….. asfalt, ale na biku to moc nevadí. Znova přejíždíme hlavní silnici a stoupáme pod Polom, tam se trasa láme a frčíme z kopce až do Rudy. Na Grádlu se ještě stavíme pro třetí kontrolu. Konečně přestává pršet a punťa se dere skrze mraky na scénu. Projíždíme Rudou a pak přes hranice do Bavorské Rudy. Tudy silnicí a v první serpentýně zase do crosu. Táhlý stoupák, finální stojka a jsme pod Velkým Javorem, teď už jen kousek kolem sjezdovek do depa. Proti nám už si to dolů hasí vedoucí dvojice mladých chrtů ze Spořky. Odkládáme kola, přezouváme do běhaček a já beru na cestu štafetový kolík v podobě bagety. Letos do konce i běžíme, ale ne všecky krpoše to umožňují. V proti směru potkáváme další rychlejší borce a borkyně. Tak a jsme na nejvyšším bodě Šumavy, Velký Javor 1456 je dobyt. Ukaž pust mě taky. Dobyt! J Čekujeme kontrolu, objímáme vrcholový štít a valíme zase dolů ke kolům. Tentokrát odkládám pár věcích a taky obsah tlustého střeva. Do Klatov už pojedeme na lehko. Ještě pokloktat čajíček, do pedálů a valíme to dolů pod vlekem. Jedno lehké stoupání, kde nohy vůbec nešlapou a padáček do Bavorské Rudy. Po stejné cyklostezce zpět na českou stranu. Tady trošku tápem kde trefit modrou na Hofmanky, nakonec se daří, ale dojíždějí nás dvě dvojice. Trochu jsem měl strach z cesty na Hofmanky, loni jsme to jeli dolů a byl to duši vyklepávající sjezd přes kořeny. Letos je tu však zbrusu nový asfalt. Pěkně to odsejpá a za chvilku jsme na Hofmankách a dotyčné dvojice v prachu někde za námi. Na pramenu Úhlavy je pátá kontrola, kde nám hlásí, že jsme 15. Teď už nás čeká jedno větší stoupání na Můstek a pak sešup po červené až do Strážova. Počasí se pěkně vybralo a po hřebenovce se naskýtají nádherné výhledy. Než mineme Prenet, máme na kontě další dvě dvojice, takže 13. Kousek za Strážovem vidíme v kopci se trápit další dvojici. Než vyjedeme na kopec jsme u nich. V dalším lehkém stoupání jdeme nezadržitelně kupředu, začíná pracovat euforie a valíme co to dá. Sjezd k Loretě a máme poslední kontrolu, ještě zjišťujeme jak moc je před námi další dvojice. Vyrážíme a na horizontu jsou v dáli vidět dva žluté dresy. Hecuji Hynka k poslední zteči, aspoň to zkusit, přece jen na 3km sjet minutu náskoku je asi moc. Vyjíždíme na závěrečný asfaltový úsek a rozvíjíme debatu o tom zda brod bude nebo nebude. Jak známe Frantu tak bude. Navíc počasí už je fajn, takže aspoň opláchneme stroje. No a je to tu závěrečný brod, ze začátku plytký brodeček a na závěr až po kulky. :-) Dereme se na břeh a vlhkým krokem protínáme cílovou bránu. Je to tam, krásný 12.flek z cca 50 dvojic. V kategorii 6. z 15. Oproti loňskému roku zlepšení téměř o hodinu, ale loni byl delší výstup na Javor. Teď už, ale zaslouženou odměnu v podobě piva a těstovin.
Shrnutí na závěr. Tato akce je vždycky vydařená, ač počasí dopoledne zlobilo, pak už ukázalo svoji příjemnější tvář. Velkým plusem je, že to není žádná davovka, prostě těch cca 100lidí se na trase pěkně natáhne a občas někoho potkáte zabořeného nosem v mapě. Nás s Hynkem jste takhle mohli potkat jen jednou. Inu domácí prostředí. ;-) Co se týče mého výkonu, tak mě to do kopce v terénu moc nejelo, jinak to nebylo špatný. Hynek jel parádně. Příští rok už budeme v kategorii M2 a když to zajedeme o 20 minut lépe (něco k sedmi a půl hodinám), tak můžeme pomýšlet na bednu. Nebo mě napadlo udělat výběrové řízení na děvče (a nebo na Děvče ;-) ) podobné výkonnosti a se stejným časem bychom byli jasně první. No popřemýšlím. :-) Ale nejdůležitější je co? Je pocit z odvedeného výkonu a závěrečná kalba s živou kapelou a mořem piv. A taky noční 4kilometrový výklus do Klatov stál za to. :-D
výsledky: http://www.authorkralsumavy.cz/triatlon/user/vysledky/vysledkyJAVOR1456-2008-abs.pdf
fotečky: http://jjb.rajce.idnes.cz/Javor_1456/ - nikde mě tam nenajdete, asi jsem jel zrovna moc rychle nebo moc pomalu
http://fotomandak.cz/mandak/default.asp?page=2 - tady jsou veškeré fotky co se týče klatovských akcí, je tu jak Javor tak Klatovský triatlon a samozřejmě Král Šumavy