Železňák aneb vstupenka mezi Ironmany

Tak se blíží den D. Veškerá příprava zdárně proběhla a testování formy na Karlštejnu taky proběhlo zdárně, především pak pro blinkaná noc z neděle na pondělí byla velice vydařená, fakt jsem si to užil :) Nicméně jsem se stačil dát dohromady a jak profíci říkají, vyladil jsem na závod. Ono toho zas tak moc k ladění nebylo. :) V týdnu jsem sledoval předpověď počasí a skvělou zprávou bylo, že horko fakt nebude. Další dobrou zprávou, že ani zima nebude, bohužel však ani teplo nebylo.Je pátek a odjíždíme z Prahy lehce po třetí. To by mělo stačit dojet na Lipno kolem šesté. Bohužel se tato představa v koloně aut na D1 a poté u Tábora poněkud rozplývá. Po pěkných 4,5 hodinách jsme na Lipnu. Dávno po prezentaci a rozpravě, přesto dostáváme čísla a těstoviny. Vyžádáme si soukromou rozpravu od Jirky Chaloupky a pak mažeme na ubytovnu. Zde probíhá diskuze nad tím co zítra na sebe, jasný je dlouhý rukáv a dál uvidíme podle aktuální situace ráno. Jen ať není nutná pláštěnka. Ležím v posteli a hlavou se mi honí myšlenky na zítřejší závod, vůbec se mi nedaří usnout a navíc pokašlávám. Ani nevím, jestli jsem zabral nebo ne, ale je pět hodin a zvoní budík. Snídaně v podobě makovce, šup do auta a přesun na Marinu. Tady sesadit kolo, s ním do depa, předat igelitky na kolo a na běh a je nejvyšší čas se soukat do plavek a do neoprenu. Ještě předstartovní foto a už je prezentace závodníků. Stačím ještě pár temp a už nás ženou ven z vody. S Vavisem si přejeme šťastné dokončení závodu a jde se na to ...

Plavání

Je tu start a masa lidí se hrne do vody. Začíná se poněkud pomalu a rozvážně, skoro bych řekl, že se pěkně flákáme. Snažím se někoho držet, ale nějak se motá, tak si rovnám směr na bójku, trochu volného prostoru a valím to na hodně vzdálenou bójku. Voda je příjemná, ne úplně čistá, ale Mělice a Teplice nastavili laťku hodně vysoko, a zatím bez vln. Před bójkou kontroluji tepovku a jsem někde na 150. Po otočce na levačce vidím Langoše bez čapky, za chvíli to někdo valí z prava. No nic jedu si své, nakonec stejně zůstávají někde za mnou. Z vody vyvádím asi 4 člennou skupinu. Po 1.kole je nezbytná kontrola času (24:50), jestli to moc neflákám. Probíhám bránou do dalšího kola a hledám bójky, zvedli se vlny a tak nejsou moc vidět. Další kolo plavání začíná dost tragicky. Vlny jak prase, některé i s bílým kohoutem na hřebenu a do toho několik vydatných lokanců ne zrovna pramenité vody Lipenské přehrady. Plavu ve směru kde předpokládám bójky.... hurá, už jsou vidět, směr jsem měl naprosto přesný. Borec přede mnou jede značně vlevo, za to jeho nohy jedou jak šlapadlo až se za ním tvoří gejzíry vody a pěna. :) Po bójkách kontroluji tep, jsem na 135, přijde mi to hrozně málo. Teď ke břehu a pěkně po vlnách. Ještě si trošku ublinknu, asi jsem se nalokal víc než bylo zdrávo anebo mořská nemoc. :) Taky jsem se konečně chytil nějakého borce a snažím se mu pěkně plavat v nohách. Je to fakt pohoda, ale jen do té doby než se začne motat. Nezbývá než jít dopředu a dát si svojí oblíbenou lajničku. :) Do posledního plavacího kola jdu v čase 51:30. Tak naposledy si dáme úsek s vlnami a pak šup směr záliv a depo. Tepovka pořád někde u 135. Snažím se konečně nenalokat v těch vlnách a docela mi to jde a taky se mi daří se vyčůrat do neoprenu, paráda. :) Úsek proti vlnám je fakt nekonečnej, že já trouba si nepřečetl jak se proti nim plave, ale kdo to mohl tušit, že? Uf, konečně míjím bójky. Jenže kam teď? Depo je někde vlevo a bójka pro směr nikde. Tak jo plavu někam do leva. Zase čůrám, jakmile se člověk něco naučí, tak ho to prostě baví. :D Konečně si vzpomínám na svojí myšlenku, že mám plavat na stožáry plachetnic. Poměrně přesně trefuji ústí zálivu, ještě obeplavat ten břeh a hurá na koberec. Konečně, po hodině a dvaceti minutách lezu z vody. Tak nevím, po přehodnocení času kvůli vlnám jsem čekal čas do 1:15, asi to bylo o maličko delší. Doplácal jsem se do stanu, kde jsem dostal igelitku s hadrama na kolo. Pěkně jsem si dřepnul na lavičku, sundal neopren, plavky, otřel ručníkem a navlíkl se do suchých věcí. Depo mi zabralo celých 5 minut, ale než ty vrstvy člověk na sebe navlíkne...

Kolo
Vykračuji si ze stanu pro kolo a láduju kapsy svačinou, nasadím přilbu a jde se na to. Samozřejmě se hned dostávám do zajetí čísel computeru. Na rovince do Frymburku to pěkně frčí, zde mě opět mignul, stejně jako na Karlštejně, borec na Specializedu. Škoda, že jede tak rychle, ani se nemůžu pokochat. Dochází mi, že jelikož je kolo na okruhy, tak se nebudem moct zdravit s ostatníma, jen ty co mě předjíždí nebo já je. Tak aspoň po cestě zdravím mrtvou lišku na silnici (ty vado Jerry už sem to měl napsaný s velkým L, tak to sorry :D ). Z Frymburka nabíráme výšku, ale stoupání je přerušované rovinkami i klesáním. Taky se tu nachází fešná stojka, kterou jsem hned na poprvé podcenil a musel jí urvat silou. Dolů do Větřní je to padák jak z Alp, být tu víc prostoru a nebýt to ve vesnici (nebo to je město?) byla by to zajímavá maximálka, takhle jen 65,6km/hod. Z Větřní frčíme směr na Vyšák, trošku to tu stoupá, ale pohoda, ideální místo na cyklistický piknik, takže už do sebe tlačím první zásoby. Před závodem jsem se bál té objížďky spadlého mostu, ale pořadatelé to vyřešili kulišácky, nechali nám prostor ani ne metr a tak se dalo v pohodě projet a odpadlo tak zdržování semaforem. A už jsem na odbočce na Větrnou, stoupání není příkré, ale pěkně táhlé a dlouhé, nicméně něco sil určitě vezme. Pak pěkný sešup do Vyšáku a chvilka psycha na kostách. Teď už se vyšplhat jen na hráz a do Lipna. V 1.kole občas lehce poprchávalo a fičet teda nepřestalo. Jinak jsem ho dal za 2:01, což jsem vůbec nečekal. Tož frčí se do 2.kola. Pozdrav odpočívající lišce a za Frymburkem ve stoupání se z lehkého deštíku stává pěknej chcanec. Než se dostanu na občerstvovačku ve Světlíku jsem durch a v tretrách mi šplouchá. Hned jsem si vzpomněl na loňského Krále Šumavy a pověstných 250km alias 11 hodin v dešti, snad se něco podobného nebude opakovat. Musím říct, že nebýt to můj první IM, tak bych to snad i zabalil, takhle jsem se hecoval, že to sakra nezabalím kvůli nějakýmu potoku vody padajícího z nebe. :) V "deštíku" mi vypověděl službu tacháč, respektive tvářil se že snímá otáčky kola, ale údaje jaksi zapomněl zobrazovat. Na "rovince" za Větřní se trošku probral z koma, byť ukazoval rychlost 151km/hod, to by nebylo špatný mít celý kolo objetý za hodinku a něco. :D Tak se zase vrátím ke svému výkonu. 2.kolo jsem doklepal za 2:05, celkem teda šlapu už 4:06. Ve třetím kole počítám s dalším zhoršením a s časem 2:10 bych byl maximálně spokojen. Opět míjím tu svini zrzavou co si tu nerušeně leží. :) V posledním kole už je znát únava, takže kopce nesmažím tak jako z kraje. Krpoš na Větrnou mi bere poslední síly a z Vyšáku na přehradu se plazím jak lemra. Krokem mě předjíždí Pavel a povídá něco o závěrečném finiši. :) No oba jedem jak ve zpomaleným filmu. Předjíždím paní s nákupem a ta se mě bezostyšně chytá, tedy hákuje. Povedlo se mi jí setřást až v Loučnici, spíš asi odbočila domů nebo někde určitě počkala bo jí jistě bylo líto mě předjet a totálně mě psychicky zlomit. :D Konečně jsem to doklepal až do depa, poslední kolo za 2:26, celkem tedy 6:32 a totálně na kaši. Jdu se přezout, nabalit gely a odlehčit se o vrstvu oblečení. Marně přemýšlím, jak chci po tom všem uběhnout maraton. No nic jsem připraven a pojďme to tedy zkusit jak se běhá maraton po 3,8km plavání a 180km kola.

Běh

Čeká mě 5 kol a jeden apendix. Zahajuji běžecký pohyb a kupodivu to jde, překvapivě mě nebolí žádný sval. Plán proto zní naprosto jasně, musím doběhnout za každou cenu. :D Ale popořadě, první úkol zní očíhnout běžecký okruh. Nedaří se mi odhadnout teplota a tak zůstávám v dlouhém rukávu. Taky si připadám jak nenažranec když běžím s třemi gely v ruce. Radši je odložím a běžím jen s jedním. První kolo uteklo docela rychle, ale jelikož jsem jak bezmozek, tak ani nevím za kolik. Další úkol zní oběhnout ještě jedno v podobném stylu a třetí poněkud volněji. Všecko se daří na 100%. Na konci třetího kola už cítím levou kyčel jak nastupuje známá bolest, chce se mi na velkou a mám puchýře na levé noze. V depu si odskočím na velkou, za další dva kilometry opět, pak doběhnu k lavičce kde zalepuju prsty s puchýři. Mezi tím mě ze známých mignula Zuzka a Langoš. Jsem na otočce a už jenom 1,5 kola. 4.kolo doklepu jak mrtvola, do kopečků chodím, při každém náznaku blinknutí tak též. Je to tam, 4.kolo za mnou a jde se do posledního. Mám dvě motivace, poslední kolo a ztenčující se náskok před Vavisem. Musím běžet co nejvíc a moc nezastavovat. Piju už jen colu a občerstvovačky jsou fakt světlým bodem běhu. V posledním kole už mě bolí snad všecko. Na otočce mě konečně správně posílají do cíle, v třetím kole se mě ptali jestli už mám čtvrtý a ve čtvrtým kole už mě posílali do cíle, musel jsem je, ač nerad,opravit. :) Běžím a jsem zvědav kde potkám Vavise, jen ať to není hned tady za otočkou. Potkávám ho 500m před prostřední občerstvovačkou a odhaduji náskok cca na 3km to je minimálně 15 minut, doufám, že to bude stačit. Poslední chodecká vložka před kolonádou a pak už si to smažím za potlesku lidí do apendixu a do cíle. Konečně jsem se dočkal, po 12 hodinách 37 minutách protínám pomyslnou pásku cíle. Cíle Železňáka. Dostávám od Jirky Chaloupky finišerskou placku a první gratulaci k výkonu. Oblíkám se, protože nehodlám klepat kosu jako kolega vedle a čekám na Vavise. 16 minut po mě i on protíná cílovou pásku s osobitým úsměvem jaký má jen on. :) Plácáme se po zádech a častujeme se železnými přízvisky, panická mise železných mužů je dokonána, máme to zdárně za sebou.

Jelikož nemám možnost srovnávat s jinými IM závody, přesto si troufnu tvrdit, že závod byl skvěle organizačně zajištěn. Perfektní personál kolem závodu pomáhal, usmíval se, fandil a povzbuzoval. Ačkoli běh je mou nejslabší a "nenáviděnou" disciplínou, přiznávám, že zde se mi líbil ze všeho nejvíc a to jak výběrem trasy, tak především atmosférou kolem a taky díky hecujícím se závodníkům. Bylo to fakt boží. Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří mě nějakým způsobem podpořili a to hitem Je to fajn! :)

výsledky: http://www.sportis.cz/index.php?category=aktuality&item=cp---axiom-zeleznakcz-2008

fotky: http://sewy.rajce.idnes.cz/2008_08_09_Zeleznak_Lipno/