Grafiman aneb rande s Ječmínkem :)

Tak kde jsem ještě nebyl na nějaké té Ironmanské půlce? Ha Litovel a dokonce přesné distance, žádných 95 kola a 20 běhu nebo jiné odrůdy. Pěkně přesně 1,9-90-21 ani o prd víc či míň, však uvidíme po závodu. :)
Po Czechmanovi jsem se vyhrnul do tvrdé přípravy, která vydržela celý týden. Pak začlo stagnovat počasí, pěkně po práci sprchlo a člověk se kochal jen mokrou silnicí a zapadajícím slunkem. Nicméně v dalším týdnu jsem provětral aspoň každou disciplínu 1krát. Další týden skoro v bledě modrém, na kolo vůbec místo toho jeden kratší běh. Poslední bušící týden před Grafimanem se ke stagnování počasí přidalo i zdraví, proto místo pokoušení infekce v bazénu jsem větral tělo především na běhu a i to kolo jednou padlo. Ladící týden jsem zahájil brutální časovkou na 73km s průměrem 33km/hod, pak jedna prohlídka vodního skupenství a hurá akumulovat energii na závod. Páteční přesun do Litovle proběhl bez problémů, večeře v McDonaldu provětrala střevní floru. Pro přespání jsem vybral romantický plácek u odlehlé silnice za lomem. Za noc dvě auta, jinak nerušený skoro spánek. :) Budíček na osmou a hurá na parkoviště k lomu. Snídaně proběhla značně chaoticky v domnění, že u lomu bude Ječmínek s várnicí rizota od paní Ječmínkové Máselníkové. Však co to, u lomu jen lačný Tečko a Sokolík, hladově koukající do vody. Inu přidal sem se do party. V družném hovoru marně vyhlížíme onu várnici, čas kvapí a tak se jdeme radši připravovat na závod. Vyzvedáváme závodnické propriety a pak každý ke svému autu s nádobíčkem. Během přípravy mě vyrušil pichlavý pocit v zádech, otáčím se a v dáli zaregistruju rekognoskují pohled. Ano byl to on, v celé své hmotné kráse Ječmínek Máselník, bohužel však bez várnice. :) Po letech naší dlouhotriatlonové prvotiny v podobě Bečvomana++ se opět setkáváme tváří v tvář. Hned se strhne sprška svěžího humoru, úžasné. Jen co se vymaním z pevného Ječmínkova sevření je tu Aldaman. Další člobrda z běhejcom, ač zatím ironmanský panic, přesto už železňákem z části je. :) Hned probíráme plány na závod a Ječmínkův smělý atak na Ironpepu, bude to jistě zajímavý souboj na život a na smrt. :) Aldamanův cíl je velice skromný, skoro bych řekl až zpátečnický, a to zlepšení osobního rekordu. Proč zpátečnický? Protože s loňským časem 7:13 se v podstatě nic jiného ani nedá, než se zlepšit. :)
A teď už k samotnému závodu. Gumy povoleny a tudíž si kladu za cíl v plavání čas nejlépe jako v Mělicích. Hned při rozplavání mě bere křeč do prstů na noze, super začátek. První kolo je docela mela, ale nic zdrcujícího, příliš se dopředu neženu. První výběh zhruba za cca 10:30. Druhé kolo bylo pocitově podobné prvnímu, žádnej rytmus, takové trochu tápání ve vodě, v druhém navíc křeče do prstů. Druhý výběh v čase cca 22:00. V třetím kole se stal zázrak, najednou to frčelo a tak lehce, křeče žádný, kulky v pohodě na svém místě a aj flek v nohách za normálním borce se ke konci našel. Z vody se mi vůbec nechce když to tak pěkně jde, lezu z ní za 31:53. Výživný výběh do depa prokládám chůzí. Oproti Mělicím mám brutálně rychlé depo, které zapříčinilo několik věcí, jednak jedu na boso, nenavlíkám dlouhý dres a hlavně necpu žrádlo do kapes, ale již ho mám připravené v kapsičce na rámu. Když to spočtem celková úspora dvě minuty. A zde si musím přiznat, že toto byl základní úspěch k zajetí osobáčku. :) Vyrážím na kolo, zatím vím, že Ječmínek a Sokolík, jsou přede mnou a dalších 95 borců. Ještě před startem mě z omylu, že je zde lehčí kolo než v Mělicích, vyvedl Tečko. Tím mě trošku rozhodil, protože původní plán byl jet na kole hranu a dostat se k průměru 34. Tudíž průměr nesleduji, ale snažím se držet tepy v rozmezí 160 až 170, což je docela na hraně. Hned po kruháči začínají zajímavé hupance, následuje sjezd serpentinami a pak nádherná rovina s nechutným protivětrem. Sleduju boj na předních pozicích a snažím se najít svůj výkonnostní prostor v řadě asi 6 borců. Při vjezdu do Loštic začínám tušit blížící se otočku, za Lošticema mírné stoupání a na horizontu otočka. V protisměru konečně potkávám bagetistu Ječmínka a okus dál Sokolíka. Točím a těším se na vítr v zádech za Lošticema. Jak píšu tak se stalo, za Lošticema průvan v zádech a letím skoro padesátkou. Za Palonínem švihnu nejspíš brzdícího Sokolíka a těším se na Ječmínkův skalp. Tuším, že jeho nepříliš vydatný vlasový skalp padne až v druhém kole. ;) V protisměru sleduju vysmátého Tečka a začínám ho podezírat, že na něčem frčí ... už to nehul! :)Kousek dál kontroluje pozici Aldaman, pak Advid a rk. Před kruháčem kontroluju vzdálenost od Ječmínka a moc jsem teda neubral z náskoku. Nu což, ale v druhém kole bude můj. Tak si tak valím, zdravím se s Ironpepou, který to švihá v nepřekonatelné aerodynamické pozici. A zase je tu ten fujtajbl protivítr, přitom to mohla být tak krásná rovinka. Za Lošticema už se lesknou dokonale oholená Ječmínkova lýtka. :) Ještě pojím, pokochám se, porovnám jeho a moji kadenci a jdu přes něj neb tempo uvadá a tep taky. Předávám mu několik bezvýznamně cenných rad, ale reakce téměř žádná. Tady asi nepokecám, tak hurá dopředu. :) V protisměru opět ta samá scéna, jen jsou všicí o kousíček víc dál. Dojíždím na kruháč a mám sakra dobrou náladu, jen když začnu stoupat tak to už tolik nejede. Na rovince už taky tolik nefouká a tak se rychlost konečně přehoupne sem tam přes 30. Na otočce do sebe tlačím tatranku a zbytek gelu a frčím si to do cíle. Bohužel v serpentinách mi poněkud dochází a někteří borci si berou zpět své pozice přede mnou. Za kruháčem už mám docela přetočený budík a tak nohy točím co zvládnou. V cíli mám natočeno 93km za 2:52 s průměrem 32,45km/hod. Naprostá spokojenost. V depu mě překvapili tím, že odebírali kola, no jak někde na Hawaii, to je teda velký luxus. Paní depařka mi podává tašku a připravuje věci na běh, no ta mě snad i obuje. Škoda, že to za mě i neodběhne. Depo za 2 a půl minuty je průměr, celkový čas 3:30. Kdybych počítal nejhorší variantu běhu kolem 2 hodin, znamenalo by to 5:30 celkem. Začíná se odehrávat velká bitva propočtů, možností, myšlenek a rekordů. Začátek se snažím rozbíhat opatrně, abych se srovnal a zaběh. Počítám s tempem 5 na kilák a to bych měl být na otočce za 26:30 při vzdálenosti 5,25km. Otáčím za 25minut a valím zpět na náměstí. Na občerstvovačce za otočkou potkávám Ječmínka s už odtajněnou zbraní - podkolenkami SLS3, zatím se zdá, že pomáhají. Tečko zase vychechtanej. Aldamana jsem zahlédl na poslední chvíli jak letěl. Před náměstím mě převálcoval Ironpepa finišující do cíle. V napětí jsem očekával Ječmínkův spurt, ale pak mi došlo, že je o kolo pozadu a že se tedy žádného kostkodrtícího kroku nedočkám. První kolo jsem dokončil za 52:36, herdek zopakovat to mám osobáček s časem 5:15. Pod tíhou toho to faktu se snažím valit dál. Potkávám Ječmínka a jeho zbrani jako by docházeli nítě. Kousek dál tvoří sehranou promenádní dvojici Tečko s Aldamanem, nicméně to slušně valí. Dobíhám na poslední občerstvovačku před otočkou a začínám toho mít plné bulvy. Přesto otáčím v přesně stanoveném čase 4:48 (což je 26 minut od náměstí). Za otočkou chápu, že posledních 5,25km bude velký boj, nejít o osobák kašlal bych na to. Ještě se snažím ukázat nerozlučné dvojce, že si pokuřuji, ale ve skutečnosti v danou chvíli běh pokuřoval mě. Snažím se vyšroubovat tepovku někam víš, ale nejde to, 165 a víc ani prd. V důsledku toho musím zařadit pár chodeckých rychlokroků, ale pak hned zpět do běhu. Je tu poslední občerstvovačka a nějakých pár kilometrů do cíle. V této chvíli můj budík ukazuje asi tak trojité přetočení a zkuste z něčeho podobného vytlačit nějaký zdrcují finiš.Ano žádný se nekonal, přes veškeré usíli se podařilo prolomit časovou hranici na polovičních distancích Ironmana pod hranici 5:20 a to na 5:17:15. V cíli se kácím k zemi, ne však pod tíhou únavy, ale finišerské medaile. :) Ještě další hodinku možná dvě je mi pěkně blbě od žaludku. Takle se vydrtit to už se mi pekelně dlouho nepovedlo. Naše slavná dvojka si to ani nerozdala v cílové rovince a tak nám klucí naši doběhli odpočatí a usměvaví, to moc nechápu.Tak takový byl Grafiman.
výsledky: http://www.timechip.cz/files/grafiman-2009.pdf
fotky: http://sewy.rajce.idnes.cz/2009_07_11_Grafiman/