Triexpert Cup Karlštejn

Než prchnu na týdení dovolenou do Alp, pokusím se sesmolit něco malého o Karlštejnu.
Z organizace závodu mám velice smíšené pocity. Moje přihláška předem nikde, přesto jsem platil jako včasně přihlášený, ale zase bez propagačních materiálu, trička a poukázek na jídlo a pivo. Příšerně malé depo, po zavěšení kol těžko prošel jeden člověk z bagáží. Matení nepřítele jedním kolem plavání (nakonec byli dvě kratší). Náročné a atraktivní trase cyklistiky ubírali body jedná pitná občerstvovačka (nikde kousek jídla) a v některých úsecích velice ztísněný prostor se špatným povrchem. K běhu bych snad měl jen volbu terénu (úsek pod mostem, po 15.km byl fakt o kotníky). Poslední mínusem je moderování záverečného vyhlášení (chtělo by to někoho zkušeného, s vytříbenou mluvou a vtipem).
A teď v rychlosti něco k výkonu. Limit jsem si stanovil na 5:30. Co bude pod paráda, co bude nad nic moc. Plavání jsem si odfrčel docela s příjemným pocitem a v parádním času 30minut, na to jak teď moc neplavu je to paráda. Takže další posun plaveckých hranic. Na kolo skáču kolem 32. až 33.minuty, můj předpoklad počítal s 35.minutou. Hned na počáteční rovince mě fiknou dva časovkářské speciály, jeden Viper s Mírou Vraštilem a pak mnou věčně obdivovaný Specialized Transition (sen), kdo na něm to nevím. Snažím se jet velkou pohodu. Přiházejí kopečky a člověk se musí hecnout, no co se dá dělat. Rovnou přeskočím na obrátku, kde můžu čučet kdo, že se to za mnou řítí. V poměrně rychlém sledu frčí Pavel od Zuzky, pak Zuzka, Langoš, Milda a poněkud více zpět Vavis. Kousek po 20.km mě sjíždí do kopce Pavel. Na obrátce na 30.km je vidět, že se přibližuje Zuzka, jenže následuje rovinka, kde mě to zase letí. Předjíždím zpět Pavla a frčím vpřed. V podstatě až na 62.km je situace stejná, na něm mě dojíždí Zuzka a do kopce jedem vedle sebe a kecáme (hlavně o občerstvovačce bez banánů). Z kopce jí pouštím před sebe, abych se taky mohl konečně kochat. :-) Na 72.km mi přijde, že jede hrozně pomalu, tak jdu před ní a prchám. Při posledním sjezdu mě pekelně zablokovali auta a než to stačím rozdejchat je Zuzka opět přede mnou. Už to valíme při řece do depa a tak si tak za ní plápolám (žádný hákovají, jasný jo). Jinak občas to byla podívaná na nechutnou hákovačku. Nevím jak to ten Kovi dělá, že se to na každým závodě za ním poskladá jak vlaštovky na drátě. 87km kola jsem odjel za 2:53, což je maximální spokojenost, čekal jsem časem něco kolem 3:15. Musím říct, že na kole mě zas tak hic nevadí, ale v depu jsem teprve poznál žár slunce a tušil, že běh bude očistec. Z ponožkového depa vybíhám v 3:29. Přemítám o celkovém čase a při běhu za 1:45 by to byl nový osobáček. Ale takový čas v takovém parnu asi bude nereálný. No nic odkroutím první pětku a uvidíme. Na otočkách se pravidelně chladím, zdravím se a povzbuzuju s ostatníma a se Zuzkou se na sebe ksichtíme. :-) Dneska se jí docela držím. V rytmu parního stroje nasazuje kousek za mnou strojové tempo Langoš. Mám před ním obavy o svoje běžecké pannenství. :-) První pětku dávám za 26 minut a je to fakt peklo. Desítku dávám za 55 minut a už mě to vůbec nebaví. Zuza sbírá minuty náskoku. Potkávám Vavise a nevypadá vůbec svěže, ale náskok mám snad dostatečný pro dnešek. V předposledním kole se rozhoduju zařadit chodeckou vložku v krosu pod mostem, nohy se pletou a nerad bych si zvrtnul kotník. Na konec zařazuju ještě jednu na 14.km kde mě fikne Langoš. Dobíhám na občerstvovačku a totálně se cpu a kropím vodou. To mě na nějakou chvíli probere a tak na chvilku při běhu zabředám do hovoru s tím parním strojem, jenže pak mi zase prchá. Někde na 17.km potkávám Vavise úplně na plech. Poslední občertvovačka a pouštím se do hlemýždí stíhačky, morálně podpořen tím, že už to mám jen do cíle. Na 19.km ho míjím v chodecké vložce a prchám do cíle. Koukám na hodinky a snad by to mohlo být do těch 5:30, nestalo se tak, trefil jsem to úplně přesně. :-D Běh 2:01 není úplně z říše snů, ale na ty podmínky, proč ne.... :-)