pondělí 28. dubna 2008

Časovka Švihov-Klatovy-Švihov

Asi se stane pravidlem, že o nedělních sportovních akcích budu začínat sobotou, protože v sobotu mě napadne nějaká hovadina, kterou se samozřejmě na nedělní akci zruším. Dříve to byla aspoň nějaká oslava, byť i bezdůvodná, ale taky to byla doba kdy jsem ráno vstal a byl jsem schopen, v současné době už tomu tak není. :-) Otázkou je, jestli to je dobře či špatně? :-D
Takže sobota. Dopolední příjezd do Klatov bez komentáře. Téměř letní slunečné počasí konečně vybízelo se lehce protáhnout na silničce. S kamarádem Vavisem jsme naplánovali lehký výjezd v délce cca 60 až 70 kilometrů. Kolem druhé hodiny přišla nepodložená informace, že se koná zakončení klatovské basketbalové sezony v Hojsově Stráži. Následovalo přehodnocení plánů, překopání trasy a hlavně ověření informace na samotném místě. :-D Někteří zainteresování už by mohli tušit co se bude odehrávat. Trasa do Hojsovky je převážně po rovině, no tak dobře lehce zvlněná se závěrečným 15km stoupáním. Průběh na pohodu a kecačku. V Hojsovce máme natočeno 35km. Dešifrujeme místo konání akce. Přijíždíme k chatě kde plápolá ohníček, hraje kytara, chladí se bečka, prostě romantika. Ta bohužel končí projevy účastníků akce, kteří propařili noc. Většinu oslovení nelze publikovat. Ani se nestačíme se všemi pozdravit a už je tu první pivo. Tak dobře ale jedno. Kecá se, kecá se a tu panáček, tu druhý, tu další pivo, tu panáček, tu ..... Po hodině občerstvování bereme kola a prcháme před další smrští chlastu, povedlo se. Posilněni alkoholem jsme utržený jak z řetězu, nástup střídá nástup a vrcholový spurt nesmí chybět. Dolů do Ž.Rudy se s tím taky moc nes.... teda nemazlíme. Máme 50km a další kopec v dohledu. Náš plán lehké vyjížďky bere notně za své a totálně když odbočujeme na Keply. Zde nás čeká fešná stojka, pak sjezd, kde se vůbec nešetříme. Ještě jsem asi nejel z kopce kde bych měl snad vyšší tepovku než do kopce. Další sjezd do Běšin a rovinka do Klatov. Utavení přijíždíme domů s 90km na tacháči. Ideální příprava na zítřejší časovku. :-D
Nedělní ráno paráda, jasno, obloha vymetená, bezvětří, jen nohy nějak vypovídají službu. Že by to bylo včerejškem? Ani náhodou. :-D Berem hadry, kola a vyrážíme do Švihova. Jsme na místě a všude se to hemží časovkářskými speciály, loukotěmi a disky. Skoro jsme si pomysleli, jestli jsme tu dobře. Ve frontě na přihlášení odhadujeme objekty odsouditelné za naše záda. Moc toho není... Nejvíc nás pobavil borec ve žlutém, který už od vstupu halekal na sportovce před námi: "Vidíš ty nohy(ukazujíc na své nohy)? Tak ty jsou dneska plný dynamitu!" :-D Pak ještě kolegům něco obšírně vysvětloval a rozmachoval rukama ve stylu Elvise Presleyho. Po jeho odchodu jsme situaci vyhodnotili tak, že ho kolegové snad ani neznali, teda podle toho jak se tvářili. Hlavně že nám po šteloval bránici. :-)
Vcelku se na závod sešlo 120 cyklistů, já vyfasoval pěkné číslo 110 a hlavně start minutu před Vavisem. Než na nás došla řada, kochali jsme se starty a dojezdy závodníků. Mile nás překvapili takový profíci, kteří dojížděli na start i se 40 sekundovou sekerou, takže startovali letmo. Bylo to od nich překvapivé gesto, že se ve prospěch ostatních vzdávali drahocenných sekund. V 11:48 středozemního času došlo na můj start. Nic jsem neponechal náhodě a byl na startu včas. Moje fyzička není zas tak dobrá, abych mrhal drahocennými sekundami, obzvlášť když jel za mnou nadupaný Vavis, které mu jsem sliboval udržet svůj minutový náskok co to půjde a doufal, že se tak nestane do otočky na desátém kilometru. Startuji a valím co to dá, původní myšlenka jet tam na tepovku kolem 150 a zpět co to dá, padá hned od úvodní rovinky. Prostě jedu na pocit a hlavně abych se neflákal. Poctivě a pravidelně kontroluji, jestli už není Vavis na dohled. Na otočce obracím za 17:30. Jo zapomněl jsem zmínit, že čas jsem si stanovil na 35 minut, abych dosáhl pěkného průměru 35km/hod. Po otočce kontroluji odstup od Vavise, je tak 20 sekund za mnou. Jestli to půjde takle dál tak mě na 15.km dožene. Jsem na 15.km a Vavis kousek za mnou. Rozhoduji se nedarovat mu můj skalp levně. Navíc když mě migne můžu se za něj zavěsit a doklepat to do cíle. Asi 2km před cílem jde ta potvora ultra maratonská přede mne. "Koušu" se mu do zadku a sbírám potřebné síly na útok. Nastupuji a tavím a tavím, je za mnou a drží se, za chvilku jde zase přede mne. Opět sbírám poslední síly, tentokrát už na finální útok, do cíle zbývá 500 metrů. Rozjíždím to a 300 metrů před cílem jedem rameno na rameno, lidi u startu řvou, posledních 150 metrů a jdu mírně dopředu, nohy tuhnou, síla žádná, řadím lehčí převod a točím co to dá. Vavis zůstává za mnou. Projíždím cílem, sekundu za mnou Vavis. Hulákáme na sebe nadšením jak jsme si to pěkně nedarovali a jak jsme si mákli. Plný radosti si sdělujeme pocity, s časem 35:02 u mě a 34:03 u Vavise panuje spokojenost, zatím. Vracíme čísla, jdeme na kofolu (s ohledem na sobotu) a na párky. Po občerstvení zjišťuji na výsledkovce, že mě mignul i kdejaký důchodce, bohudík ten nejstarší s rokem narození 1941 ne. Uklidňuju se, že to bylo určitě tím sobotním tréninkem. :-D
Vyprovázím Vavise do Měčína, kde on pokračuje směr Praha (čeká ho ještě pěkných 120km-bude to pěkný celodenní výlet), já beru směr domů a pěkně po větru. Dnešní sportovní klání ukončujeme pozdravem: "AŤ ŽIJE LAKTÁT!" :-D

5 komentářů:

Ječmínek Máselník řekl(a)...

čoveče, Ty máš normálně spisovatelské střevo, celkem dobře se po Tobě čte, dost jsem se bavil.
Ale takovýho neřáda, kterej se nechá dojet, pak visí a nakonce mě přespurtuje, bych za spolujezdce nechtěl :-D

Šewy řekl(a)...

Tak to mě těší, že to je ke čtení a k pobavení. Dyť sem ho táhnul celou dobu já, pravda minutu za mnou byl. :-D

Anonymní řekl(a)...

pěkný článek, skoro jako kdybych to viděl :-).
spíš bych řekl, takticky dobře zajetý závod, nebýt rozdílu 1. min :-)

Ječmínek Máselník řekl(a)...

pěkný, díval jsem se na Tvůj výkon na Krušnomanovi a taky dobrý. Ještěže se nikde letos nepotkáme, seš nějak nabušenej:-))

Šewy řekl(a)...

Já a nabušenej? Ukaž kde. :-)
Myslíš, že se nikde letos nepotkáme? Nu pagadi! :-D